Kamil Varga: Luminografie

20. 5. 2005

Kamil Varga patří mezi naše přední fotografy, kteří se zabývají luminografií. Co je luminografie? Jaký si vybrat model? Jaké byly začátky? Povídali jsme si s profesionálním fotografem Kamilem Vargou, absolventem FAMU u profesora Šmoka.

S Kamilem jsem si povídala o něm i o jeho tvorbě a fotografických dílnách, které lektoruje. Bylo to moc zajímavé povídání, plné hlubokých myšlenek, které mne pak provázely cestou domů i následující dny. Stále jsem měla o čem premýšlet a jedno vím zcela jistě. Kamil Varga je skromný člověk, který dokáže za použití minimálních prostředků získat úžasné výsledky. Jeho tvorba nás nutí snít, meditovat a přemýšlet na otázkami typu Kdo jsem? nebo Proč jsem tady?

Co je to luminografie?

Luminografie je kreslení světlem na světlocitlivý materiál. Technika stará jako fotografie sama. Zajímavá je též obsahová shoda se samotným názvem slova – fotografie – složenina dvou řeckých slov, znamenající kreslení světlem. Když se hledal vhodný název pro techniku, která je doslovným kreslením světlem, zjistilo se, že výraz fotografie je už obsazený. Muselo sa proto sáhnout ke druhému z historických evropských jazyků a použít výraz pro světlo z latiny. Luminografie je proto složena z latinského výrazu pro světlo a řeckého výrazu pro kreslení. V každém případě je luminografie jakousi esencí samotné fotografie. Jejím bytostným principem. A je možná i něčím víc. Zatímco v klasické fotografii fotograf využívá hlavně světelných schopností Slunce, v luminografii je fotograf zároveň i tím Sluncem. Všechno má ve svých rukou.

Proč jste začal používat luminografii?

Těch důvodů bylo víc, kromě toho, že tuto metodu mám velmi rád…jedním z nich například byly neustálé problémy s organizováním skupiny lidí pro focení. Vždy někdo na poslední chvíli nemohl atd. Jednalo se většinou o mé známé, platit modela či modelku bylo příliš drahé a v tom mi luminografie pomohla. Nepotřebuji skupinu lidí, stačí jeden. Mohu zde multiplikovat, jedna osoba mi může představovat více typů (např. má fotografie autobus……uvidíte na workshopu, vše vám tam vysvětlím).

Luminografie je skvělá v tom, že nepotřebujete ateliér, můžete ji praktikovat klidně doma. Stačí místnost, kde je úplná tma. Pak už jen přikládáte všechny možné světelné zdroje např. baterky, kam potřebujete. Rád používám malé fleše, které se dají odpalovat rukou, rozmístím je podle mých představ. Na workshop přinesu různé typy světel a ukáži, jak je používám. V luminografii je také zajímavé, že modelka se občas nemůže na výsledné fotografii vůbec poznat. V luminografii můžete také vytvořit krásný kubismus…

Jak vidíte komunikaci s modelem? Jaký typ modelů Vám vyhovuje?

Jak jsem již zmiňoval na začátku, jako model používám své známé. Mohu se pak víc soustředit na svou tvorbu, protože už vím, co si mohu dovolit. U nové modelky je vždy citlivé, abyste se jí nějak nedotkli. Pracoval jsem s různými modelkami – na workshopech jsou to většinou modelky, které vidím poprvé. Nemám žádné negativní zkušenosti, spíš je vždy obdivuji, jak jsou trpělivé.

Co nám řeknete o sobě? Věnujete se fotografii od jakživa?

Mohu říci, že zhruba do svých třiceti jsem byl silný introvert. Vzpomínám si, jak jsem přišel na zkoušku na FAMU, kde jsem měl předat své fotografie k hodnocení. Byl jsem vyhozen – fotografie byly dobré, ale nepředcházely žádné konzultace s lektorem. Bylo to tvrdé, musel jsem složitě získávat znovu zápis, ale nakonec mne konzultovat naučili.

Po FAMU jsem si 15 let vyzkoušel, co znamená živit se fotografií. Zkoušel jsem komerční fotografii, ale nebyla mi nikdy blízká. Například příprava grantů zabrala mnoho času, stála i hodně peněz – překlady do angličtiny a dostalo se mi nakonec jen poděkování za zajímavý projekt. Je zde velká konkurence. Dnes vyučuji fotografii a digitální média na Pedagogické fakultě UK a také na soukromé střední škole zaměřené na fotografii. Vyučování mne baví a komunikace mi nedělá problémy… jen na tvorbu zbývá minimum času, pokud vůbec nějaký.

Máte nějaký fotografický vzor?

Asi se tomu nedá říkat vzor, protože je z mé generace a moje fotografie jsou naprosto odlišné od jeho, ale z fotografů je pro mě velmi zajímavý Miro Švolík. Je nápaditý, kreativní a jeho fotografické pohledy shora jsou originální. Je to hravé a to je přínos v tomto depresivním světě.

Děkujeme Kamilu Vargovi za rozhovor.