​Lenka Hatašová: Jak portrétuje osobnosti?

Fotografujete spíše v ateliéru, nebo exteriéru?

Nejraději využívám svůj ateliér, který mám ve svém bytě. Jsou tam velká francouzská okna směřující na více světových stran. Díky nim pak do místnosti dopadá neuvěřitelná nabídka denního světla, měnící se s denní dobou. Takové světlo využívám poslední dobou nejraději. Samozřejmě, mám i světelný park různých blesků, softboxů a studiových nezbytností, ale připomíná mi to spíše mé portrétové začátky, kdy jsem si nedovolila svobodně tvořit a kdy jsem světlohru ještě moc nevnímala. Tahle schopnost vlastně přišla až před pár lety, a šla ruku v ruce s jakousi mojí vnitřní transformací. Můžu jen potvrdit, že nejpodstatnější je, kdo za fotoaparátem stojí, a jak je vnitřně nastavený, to se pak odráží i v jeho tvorbě a v tom, jak realitu okolo sebe vidí. Technika není zase tolik důležitá.

Lenka Hatašová: Monika Absolonová

Jaký fotoaparát používáte a jaký objektiv na portréty máte nejraději?

Já právě velkým fanouškem techniky nejsem, vyznám se jen v tom, co nezbytně potřebuji. Odjakživa jsem věrná značce Nikon, vystřídala jsem průběžně snad všechny jeho modely od legendární analogové zrcadlovky FM2, která byla mou první profesionální a mám ji schovanou dodnes. Aktuálně používám Nikon D3X a Nikon D800, miluji vysoce světelné objektivy zejména Nikkor f 85/1.4, nebo stejně světelnou osmapadesátku nebo pětatřicítku. Často používám právě nejnižší clonu, což je ošidné, protože ostrost mi někdy pěkně ujede. Ale jak říká můj kolega Robert Vano, fotografie nemusí být ostrá.

Klára Issová & Lenka Hatašová

Jak portréty svítíte? Máte nějakou svou oblíbenou techniku svícení?

Mám ráda hru světla a stínu, takže blesky nebo umělá světla různě směruji a hledám, co zajímavého na obličejích mých objektů vytvoří. Operovat s tímhle se dá ale jen do určité míry, co snese portrét muže, ženě nemůžete udělat. Přímé svícení moc ráda nemám, je ploché a nudné. Nejraději mám ale denní světlo, má neuvěřitelnou malbu a teplotu, používám k jeho vedení různé modulátory. Škála možností je zde v podstatě nekonečná. A pak samozřejmě různé odrazky, polystyreny, černé desky na vymodelování světla ve tváři.

Lenka Hatašová: Adam Kraus

Jak volíte prostředí, kde budete danou osobnost portrétovat?

To záleží na konkrétních okolnostech a případném zadání. Nejraději ale kombinuji studio a pak exterier, mám pro tyhle příležitosti už své oblíbené lokace, které oplývají úžasnými „modulátory“ světla. Nejsem už dnes fanouškem velkých produkcí, stylingů a stylizací, tyhle věci podle mne jen odvádějí pozornost od samotné podstaty portrétu. V tomhle případě jde ale spíše o obor módní a reklamní fotografie, kde se pohybuji jen okrajově. Mojí doménou je portrét.

Lenka Hatašová: Klára Issová 

Fotograf musí být mistrem v komunikaci a měl by umět lidi uvolnit, aby na fotografiích vypadali přirozeně a spontánně, jak pracujete s osobnostmi při fotografování vy? Jak z nich dostanete výraz, který potřebujete?

Nevím, jestli jsem mistr v komunikaci, spíše ne. Často ale pracuji s lidmi, se kterými se dobře znám, takže tam žádné bariéry bořit nemusím. V ostatních případech prostě jsem jaká jsem, a funguje to.

Lenka Hatašová: Karel Gott

Podílejí se na fotografování i stylisté, vizážisté a kadeřníci?

Obvykle ano, mám pár oblíbenců, se kterými opakovaně spolupracuji. Jsme dnes už spíše přátelé, takže je to vždy takové příjemné setkání, u kterého se i tvoří. A také se pije kávička, pokuřuje se, klábosí… Práce je pro mne hlavně zábava.

Lenka Hatašová: Lucie Vondráčková

Kde se inspirujete?

Myslím, že já osobně dokonale naplňuji křesťanský význam slova inspirace. V tomhle pojetí znamená inspirace momentální vnuknutí, které pochází od Boha, a moje tvorba je skutečně založena zejména na kouzlu okamžiku. Jistě, vnímám, jak fotografují moji kolegové u nás i v zahraničí, ale já si dopředu nic moc nepřipravuji. Občas se mi nějaký obraz zaryje do paměti a já ho pak ve svém pojetí zopakuji, ale připravovat si na focení předem jakési storyboardy nebo předlohy a pokusit se tak předvídat, jak se bude situace vyvíjet, to není nic pro mne.

Lenka Hatašová: Leona Machálková

A jak snímky následně zpracováváte?

Klasicky ve Photoshopu v RAWu, nějaká velká kouzla s ním ale neumím, tedy spíše na to nemám tpělivost, takže se zaměřuji jen na základní úpravy, čištění a filtrování. Pokud potřebuji něco náročnějšího, pomáhá mi kolegyně Monika Navrátilová, která mě ostatně používat Photoshop kdysi naučila. Je to úžasná věc, taková novodobá temná komora, které jsem si ve svých začátcích užila víc než dost.

Lenka Hatašová: Doktoři z Počátků

Věnujete se i výstavním projektům?

Minulý rok jsem v pražské Nikon Photo Gallery vystavovala svůj soubor portrétů osobností s názvem V jiném světle, k vidění bude časem průběžně i na jiných místech republiky. Letos se s výstavami vlastně tak trošku „roztrhl pytel“, začátkem roku jsem ukázala svou sérii Obrazy Izraele, kdy jsem se odklonila od portrétů a vrátila se tak trochu, v rámci své poznávací cesty po Svaté zemi, ke svým dokumentárním začátkům. A nakonec, už nějakou dobu putuje po různých místech Česka další moje výstava s názvem Od rozštěpu k úsměvu, která vyvrcholí v září v Praze. Charitativní projekt portrétů lidí s rozštěpem obličeje je pro mne opravdu velká věc a srdeční záležitost zároveň.

Lenka Hatašová: Hana Maciuchová – kalendář Dobrý anděl

Děkuji Lence za rozhovor

• Více fotografií Lenky Hatašové na Facebook.com/Len­kaHatasovaPho­tography