V jakých fotografických oblastech můžete využít luminografie? Dá se s touto technikou pracovat v každém žánru? A co takhle k malbě světlem přidat ještě pohyb předmětu, na který malujete? Jaké časy využít při fotografování luminografických snímků? A dá se touto technikou nafotit i architektura, nebo auto? Odpovědi najdete v třetí části rozhovoru na téma luminografie s Janem Pohribným. Příjemné čtení.
Fotografujete spíše na digitál, nebo na film?
V poslední době fotografuji převážně digitálně. Ale na některé focení se ještě vracím k filmu a k velkému formátu. Analogový proces je samozřejmě složitější, dříve jsem fotografie zvětšoval klasickou cestou, ale dnes je naskenuji a převedu do digitální formy.
Na svých fotografiích rád pracujete s pohybovou neostrostí, proč?
Fotografie je úzkým výsekem časového úseku, je limitovaná tím, že tam není vyjádřen pohyb, jako třeba ve filmu. Rád vyjadřuji plynutí, pohyb na snímku, rád vyjadřuji dynamiku. Pohybová neostrost je jednou z možností, jak do snímku dostat pohyb.
Na jaké časy fotografujete nejradši?
Na to není jednoznačná odpověď. To je dané záměrem, který sleduji. Pokud dělám luminografii, tak jsou to časy, které se pohybují nad dvacet vteřin, několik minut a výjimečně několik hodin. Nejčastěji je to rozpětí od deseti vteřin až po minutu a půl, ale ne kratší časy. Když pracuji s živým modelem, tak se pohybuji v kratších expozicích. Ale stále jsou to expozice mezi několika vteřinami až čtvrtinou vteřiny. Nejsou to extrémně krátké expozice.
Kde se dá luminografie využít nejlépe, kromě oblasti umělecké fotografie?
Určitě v reklamní fotografii. V módní fotografii jsou také autoři, kteří luminografii využívají. Luminografie není o tom, že na snímku musí být vždy viditelné čáry světla. Malování světlem se dá velice dobře využít například při nasvětlování plastik, soch, u fotografování uměleckých objektů, nebo vůbec jakýchkoliv objektů. Luminografie se dá využít i u fotografování architektury. Sám jsem tuto metodu využíval při fotografování architektury, kdy jsem určité partie budovy vymalovával postupně světelným zdrojem.
Co k nasvícení architektury potřebujete?
Většinou silné zdroje světla, klasické halogeny 500 nebo 1000W, případně upravené pomocí filtrů na vhodnou barevnou teplotu světla. Potřebujete často širší úhel světla a musíte tak trochu vědět, jak na to. Např. si dát pozor na přesvícení určité části budovy, pohybem musíte vymalovat světlem celou budovu, pokud akcentování některé části není váš záměr…
Viděla jsem vaše fotografie aut, jak se fotí auto luminografií?
Auta jsou obecně velmi těžká disciplína. Většinou mají lesklý povrch, což je pro focení komplikované. Já jsem luminografii u fotografií aut používal spíše k vytvoření stopy za nebo před autem, případně k efektům kolem auta. Nebo k prosvícení silnice či cesty, po které vůz jede. Ale karoserii jsem luminograficky nasvětloval snad pouze jednou. Jednotlivé čáry, tedy pohyb světelným štětcem jsou na lesklém povrchu opět vidět jako čáry, křivky a většinou ruší. U aut se používají jiné principy, většinou velkoplošné zdroje světla. Potřebujete obrovské softboxy k dosažení jemných přechodů. Ale určité akcenty, detaily a efekty se dají nasvítit jiným zdrojem světla a zakomponovat tak do snímku i luminografii.
Spoustu informací o luminografii můžete najít v knize Jana Pohribného s názvem Kreativní světlo ve fotografii. Též se o luminografii dočtete v nejnovější knize Jana Pohribného s názvem Kreativní barva ve fotografii.
Základy luminografie se můžete naučit na workshopu Tajemství krajiny s Janem Pohribným.