Zobrazení barev na fotografiích, monitorech nebo v tisku má stále své limity. Technika se reálnému zobrazení pouze přibližuje. Co má vliv na co nejvěrnější zobrazení barev? Jaké barvy dělají na fotografiích největší neplechu a proč? Jak eliminovat nevzhlednou pleťovou barvu lidí na snímcích? A líbí se lidem obecně spíše barevná či černobílá fotografie? O tom všem v rozhovoru s Janem Pohribným.
Jak docílíte toho, aby barvy na snímku co nejvíce odpovídaly realitě?
Pokud se chce člověk technologicky co nejvíce přiblížit realitě, tak by měl použít ideálně šedou tabulku s barevným terčem nebo alespoň bílý papír. To je, bych řekl, technologicky nejpřesnější.
Pro stanovení přesné barevnosti je vhodné umístit do scény barevný terč obsahující středně šedou.
Ale záleží také na kvalitě senzoru a tak dále. Není to jenom o snímači, je to o tom, co vidíte na monitoru a co vyjde v tisku. Celý tenhle řetězec má limity a vždy dojdete k nějakému kompromisu. Záleží, co je finálním výstupem vaší fotografie. Budete prezentovat snímek pouze na monitoru – např. prostřednictvím internetu, kdy pozorujeme barvy vyzářené a kdy je jejich jas a sytost mnohem vyšší než v tištěné podobě, nebo to bude ofsetová technologie, která snímek barevně degraduje, resp. ho posune jinam?
Symbolika barev – v Číně je červená symbolem štěstí |
Barevná dominanta – výrazná barva v nebarevné realitě |
Jaké barvy dělají na fotografiích největší neplechu? A jak se to projevuje?
Obecně jsou to syté barvy. Je to technologický problém. Nedovedeme převést reálnou barevnost do barevného gamutu, který máme k dispozici v technologiích, o kterých jsme mluvili. Fotoaparát dokáže zobrazit nějakou část barevného gamutu, hodně se blíží realitě, ale ne zcela. Pak máte další stupně. Monitor je na tom zpravidla se zobrazením barev o něco hůře a nejhůře je na tom výstup tiskový. Speciálně hodně nasycené barvy zde mají problém. Všechny klasické barvy RGB modelu a zvláště pak CMYK modelu nelze v gamutu postihnout.
Monochromatická harmonie |
Monochromatická harmonie |
Jde to nějak eliminovat?
Musíte s tím zkrátka počítat. Když dělám luminografii a používám LEDková světla, která dokáží vytvořit velice nasycené barvy v barevném prostoru RGB, tak vím, že bude těžké tyto syté barvy převést do tiskové podoby. Musíte udělat kompromis a ten gamut stlačit nebo vám ho stlačí automaticky software k tomu určený. Ale je lepší, když si to fotograf sám ohlídá. Co se týká tiskových technologií, tak se stále většina publikací tiskne v klasickém čtyřbarevném ofsetu, tak narážíte na stejný problém. Syté barvy nikdy nedosáhnete v maximální sytosti. Velký problém bývá s modrou barvou. Modrá barva má velké ztráty. Není to vlastně modrá, ale součet azurové barvy s purpurovou. Tam, kde je např. modrá obloha v ofsetovém tisku, tak zkušený fotograf již ví, že musí slevit ze svých nároků.
Analogická harmonie – sousedící barvy v tlumených odstínech
Jak řešíte pleťové odstíny ve fotografii? Někomu jde na snímku pleť do růžova, někomu výrazně do žluta, co s tím?
Záleží na tom, pro co je fotografie určená. Ale většinou mírně zmenšuji saturaci snímku. Obecně má divák rád hodně nasycené barevné fotografie. To je prostě naše přirozenost. Ale u pleťových barev není dobré snímek příliš nasycovat barvou. Je možné ubrat saturaci pouze u vybraných oblastí na snímku, anebo celkově snížit saturaci u celého snímku. Jsou lidé, kteří mají takovou „prasečí barvičku“, tak těm musíte postprodukcí trošku pomoct.
Barevná dominanta
Myslíte si, že se lidem obecně líbí více barevné, nebo černobílé fotografie?
Záleží na typu člověka. Barva v nás vyvolává podprahové pocity a je blíže realitě, takže má větší emoční záběr. V širší populaci barevné fotografie fungují lépe, aniž divák ví proč.
Využití neostrosti k potlačení věcnosti a zdůraznění role barev
Černobílá fotografie bývala populárnější mezi profesionálními fotografy. Fotograf někdy přemýšlí o tom, že emocí je příliš, takže se jich raději zbaví. Ale není to o tom, že jedna je lepší než druhá. Je to čistě o tom, na co jakou fotografii použít. Fotograf musí přemýšlet, koho chce oslovit a co v něm chce vyvolat. Není to ale tak, že musíme neustále vytvářet fotky pro někoho. Děláme je hlavně pro sebe. Tam, kde barva podpoří nebo posune námět, tak tam bych nechal barvu.
Využití neostrosti k potlačení věcnosti a zdůraznění role barev
Teď byla kupř. zajímavá výstava v ateliéru Josefa Sudka. Vystavoval tam Američan David Miller. Má zajímavé abstraktní kompozice vytvořené bez použití fotoaparátu, pouze osvícením barevných fotopapírů odlišným barevným světlem. Je to typ fotografií, založených na střetu barevných ploch, kde by to černobíle vůbec nemělo smysl. Ale je to samozřejmě vždy o tom, co chcete vyjádřit.
Využití lokální ostrosti k potlačení věcnosti a zdůraznění role barev
Děkujeme za rozhovor!
Změna barev povrchu obyčejnou vodou |
Ilustrace k skládání a míchání barev |
Vyčerpávající informace týkající se psychologického působení barev ve fotografii najdete v nejnovější knize Jana Pohribného s názvem Kreativní barva ve fotografii.
Obálka knihy Kreativní barva, Zoner Press, 2016
Příště: Jan Pohribný – Produktová fotografie